Jak jsme testovali piva

Jak jsme testovali piva

02. 06. 2025

V tomto článku si řekneme, jak dopadlo známkování českých ležáků - test hodnotil chuť, vzhled i chemii. V rámci laboratorního a senzorického hodnocení bylo posouzeno celkem 12 vzorků světlých ležáků. Cílem testu bylo vyhodnotit kvalitu piv z hlediska chemicko-technologických i senzorických ukazatelů s důrazem na stylovou čistotu a typické znaky českého ležáku.

S potěšením musíme konstatovat, že logo Klasa jako garance kvality pro spotřebitele opět slavilo úspěch a vítězem testu se stal právě výrobek oceněný touto značkou!

Výsledky všech testovaných vzorků naleznete na konci článku.

Nyní se společně podíváme na hodnocené parametry.

Extrakt původní mladiny

Jedním z ukazatelů v hodnocení je extrakt původní mladiny, který udává množství rozpuštěných látek v mladině před kvašením. Pro světlý ležák se běžně pohybuje mezi 11, 0 až 12,9 EPM %hm. Pro úplně typický český světlý ležák je obvyklá hodnota mezi 11, 5 až 12,9.

Obsah alkoholu (% obj.)

Obsah alkoholu úzce souvisí s extraktem a stupněm prokvašení. Pro klasický světlý ležák se doporučuje rozmezí 4,4–5,0 % obj. Vyšší nebo nižší hodnota může znamenat odchylku od stylu nebo nedostatečné kvašení.

Stupeň prokvašení (%)

Udává, jak velká část cukrů byla přeměněna na alkohol a oxid uhličitý. Typický světlý ležák dosahuje skutečného prokvašení mezi 60-65 %. Nižší prokvašení může znamenat sladkost a hutnost, vyšší naopak „vodnatost“. Legislativa předepisuje skutečné prokvašení u ležáků min. 50 %.

Diacetyl (mg/l)

Diacetyl je vedlejší produkt kvašení s typickou vůní po másle. V malém množství je v českém ležáku tolerován, ale vyšší koncentrace (nad 0,07 mg/l) je považována za vadu. Hodnocení probíhalo se zpřísněnými kritérii s důrazem na senzorickou detekci i laboratorní výsledek.

2,3-pentanedion (mg/l)

Tato sloučenina se hodnotí společně s diacetylem jako tzv. VDK (vicinální diketony). Je méně aromatický, ale přispívá k „máslovému“ nebo „karamelovému“ dojmu. Hodnoty nad 0,15 mg/l byly považovány za hraniční.

Deoxynivalenol-3-glukosid (DON-3G)

Deoxynivalenol-3-glukosid (DON-3G) je tzv. maskovaný mykotoxin, který vzniká metabolizací klasického DON. V pivu se objevuje v důsledku kontaminace sladovnického ječmene plísněmi rodu Fusarium. DON-3G není sám o sobě akutně toxický, ale v trávicím traktu se může zpětně přeměnit na toxický DON. Jeho výskyt v pivu svědčí o nižší kvalitě suroviny. Vysoké koncentrace jsou nežádoucí z hlediska bezpečnosti i důvěryhodnosti výrobku.

Jak si nejlépe vychutnat lahvové pivo a jaká je ideální teplota podávání?

Lahvové pivo by mělo být skladováno na chladném a tmavém místě, ideálně při teplotě do 15 °C. Vystavení piva světlu a vyšším teplotám vede nejen ke ztrátě čerstvosti, ale i ke vzniku senzorických vad. Nevhodné je i rychlé chlazení, například v mrazáku. Pivo by rovněž nemělo být vystavováno nárazům, klepání či prudkému protřásání – to může ovlivnit pěnivost a karbonizaci po otevření.

Pro český světlý ležák se za ideální považuje rozmezí 6 až 8 °C. Výčepní piva se podávají o něco chladnější (4–6 °C), zatímco silnější ležáky, speciály nebo svrchně kvašená piva (IPA, ALE) si vyžadují vyšší teplotu podávání – až 10–13 °C. 

Sklenice by měla být čistá, opláchnutá studenou vodou těsně před naléváním, aby se snížil rozdíl teplot mezi sklem a pivem a zajistila se optimální tvorba pěny. Kvalitní pěna chrání pivo před oxidací a pomáhá uvolnit aroma.

Pivo by se mělo vždy pít ze sklenice, nikoliv přímo z lahve – tím by byl ochuzen nejen vizuální zážitek, ale především vůně, která je důležitou součástí celkového vjemu.

Výsledky testu

Vybraná piva byla senzoricky hodnocena panelem odborníků a to anonymně. Hodnocen byl vzhled (čirost, barva, pěna), aroma (čistota, vady – např. diacetyl, DMS), chuť (plnost, hořkost, vyváženost), tělo a říz (karbonizace, pocit v ústech) a celkový dojem a stylová věrnost. Každý vzorek byl oznámkován jako ve škole 1 znamená výborný, 5 nedostatečný.

Test ukázal rozdíly mezi jednotlivými vzorky jak v oblasti chemických parametrů, tak v senzorickém hodnocení. Většina testovaných piv se však pohybovala v rozmezí typickém pro český světlý ležák, všechna piva vyhověla definici světlého ležáku podle legislativy.

Všechny vzorky splnily základní kvalitativní kritéria, ale pouze část dosáhla harmonického spojení analytické i senzorické kvality odpovídající výborné známce. Nicméně diverzita nabídky a vlastností jednotlivých piv je vlastně žádoucí a spotřebitel si tak má možnost vybrat pivo dle vlastního vkusu.

Umístění jednotlivých výrobků dle výsledné známky